Daňová pravidla

Musím podat daňové přiznání kvůli akciím a dividendám?

Limity 20 000 a 50 000 Kč, co se do nich počítá a co ne, šest typických situací investorů, termíny podání a co hrozí, když přiznání nepodáte.

Jakub Sekyrka, zakladatel Trackly8 min čtení

Obsah článku

V kostce

  • Zaměstnanec podává přiznání, když jeho další příjmy za rok 2026 přesáhnou 20 000 Kč. Kdo nemá mzdu ani podnikání, podává ho nad 50 000 Kč.
  • Počítají se příjmy, ne zisk: u prodejů celá prodejní cena, u zahraničních dividend a úroků hrubá částka.
  • Prodeje osvobozené časovým nebo hodnotovým testem a dividendy českých firem se nepočítají.
  • Povinnost může vzniknout i při ztrátě, když prodáte za víc, než je limit.
  • Termín je 1. 4. 2027 na papíře a 3. 5. 2027 elektronicky. Daň se platí do stejného dne.

Nejčastější otázka investorů v lednu není, kolik zaplatí, ale jestli přiznání vůbec musí podat. Odpověď nezávisí na tom, kolik jste vydělali, ale na tom, jaké příjmy jste za rok 2026 měl. Tenhle článek projde pravidla krok za krokem a na šesti typických situacích ukáže, kdy přiznání podáváte a kdy ne.

Krátká odpověď

Pravidla jsou v § 38g zákona o daních z příjmů. Pro investory z nich plyne:

  • Zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani (u jednoho zaměstnavatele, případně postupně u více) přiznání nepodává, pokud jeho další příjmy za rok nepřesáhly 20 000 Kč.
  • Kdo nemá mzdu ani podnikání, třeba student nebo rodič na rodičovské, ho nepodává, pokud jeho příjmy, které podléhají dani, nepřesáhly 50 000 Kč.
  • Podnikatel přiznání podává tak jako tak a investice do něj jen doplní. Paušální režim má vlastní pravidla, ta tady neřešíme.
Limit je hranice pro povinnost přiznání podat, ne osvobození. Kdo ho nepřekročí, přiznání nepodává a z těch příjmů daň neplatí. Kdo ho překročí, uvádí v přiznání všechny zdanitelné příjmy, i ty malé.

Co se do limitu počítá a co ne

Do limitu se počítají příjmy, ne zisk. U investic to znamená:

PříjemPočítá se?Jakou částkou
Prodej akcií a ETF, který nesplnil časový ani hodnotový testAnoCelá prodejní cena v korunách, i při ztrátě
Prodej po časovém testu (víc než 3 roky od nákupu)NeJe osvobozený
Prodeje za rok dohromady do 100 000 KčNeJsou osvobozené hodnotovým testem
Dividendy a úroky ze zahraničí (i úroky z hotovosti u zahraničního brokera)AnoHrubá částka před sraženou daní
Dividendy českých firem, úroky z českých bankovních účtůNeDaň je sražená už při výplatě
CFD a jiné derivátyAnoTesty na ně neplatí, bez ohledu na dobu držby
Nákupy, růst hodnoty, přesun portfolia k jinému brokeroviNeNejsou příjem

Pozor na pořadí u prodejů. Nejdřív se sečtou prodejní ceny všech cenných papírů prodaných za rok, i těch po časovém testu. Když součet nepřesáhne 100 000 Kč, je všechno osvobozené a do limitu pro přiznání se nepočítá nic. Když ho přesáhne, počítá se prodejní cena těch prodejů, které nesplnily časový test. Podrobnosti má článek Časový test u akcií a ETF.

Příklad:

Prodeje za rok 2026Prodejní cenaČasový test
ETF koupené v roce 202170 000 Kčsplněný
Akcie koupené v roce 202545 000 Kčnesplněný
Součet pro hodnotový test115 000 Kčpřes limit 100 000 Kč

Součet přesáhl 100 000 Kč, takže hodnotový test neplatí. ETF po časovém testu zůstává osvobozené, akcie za 45 000 Kč se daní. Do limitu pro přiznání se tedy počítá 45 000 Kč: zaměstnanec přiznání podává, student bez dalších příjmů ne.

Ztráta z prodeje akcií povinnost nezruší. Zákon sice zmiňuje přiznání kvůli daňové ztrátě, ta ale může vzniknout jen z podnikání a pronájmu, ne z prodeje cenných papírů. U investic rozhoduje jen výše příjmů.

Šest typických situací

SituacePodává přiznání?Proč
Zaměstnanec, nic neprodal, zahraniční dividendy 8 000 Kč hrubéhoNeDalší příjmy jsou pod 20 000 Kč.
Zaměstnanec, prodal ETF za 90 000 Kč po roce drženíNeProdeje za rok do 100 000 Kč jsou osvobozené.
Zaměstnanec, prodal akcie za 400 000 Kč, všechny držel přes 3 rokyNeVšechno splnilo časový test.
Zaměstnanec, prodal akcie za 250 000 Kč po roce držení se ztrátou 12 000 KčAnoPočítá se prodejní cena 250 000 Kč. Daň vyjde nulová, přiznání ale podává.
Zaměstnanec, nic neprodal, úroky z hotovosti u zahraničního brokera 14 000 Kč a dividendy 9 000 KčAnoDohromady 23 000 Kč, víc než 20 000 Kč.
Student bez příjmů, prodal ETF za 300 000 Kč se ziskem 40 000 KčAnoPříjem přesahuje 50 000 Kč. Daň ale vyjde nulová díky slevě na poplatníka.

Poslední případ stojí za vysvětlení. Daň ze zisku 40 000 Kč je 6 000 Kč, sleva na poplatníka za rok 2026 je ale 30 840 Kč, takže student nezaplatí nic. Přiznání podat musí, slevu si v něm uplatní.

Když přiznání podat musíte

  • Uveďte v něm všechny zdanitelné příjmy, ne jen ty, kvůli kterým ho podáváte. Zaměstnanec, který podává přiznání kvůli prodejům, do něj napíše i zahraniční dividendy za 3 000 Kč.
  • Zaměstnanec si vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele a mzdu do přiznání opíše z něj. Roční zúčtování mu zaměstnavatel v tom případě udělat nemůže.
  • Zdanitelné prodeje patří do přílohy č. 2. Jak ji vyplnit na příkladu, ukazuje návod Příloha č. 2 krok za krokem.
  • Zahraniční dividendy a úroky patří do přílohy č. 4, nebo na řádek 38 s přílohou č. 3. Co je výhodnější, rozebírá článek Daň z dividend ze zahraničí.
  • Přiznání podáte přes portál MOJE daně finanční správy, datovou schránkou, nebo na papíře. Kdo má zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona (podnikatelé), musí ho podat elektronicky. V portálu (EPO) formulář vyplníte, nebo do něj načtete hotový soubor: Trackly Pro vám přiznání připraví i s přílohami č. 2 a 4. Postup krok za krokem ukazuje návod Daňové přiznání přes EPO.

Kdy se vyplatí podat ho i bez povinnosti

Přiznání může podat kdokoli, i když nemusí. Vyplatí se to, když z něj vyjde přeplatek: třeba student s brigádou, kterému zaměstnavatel strhával zálohy, nebo kdo si chce uplatnit odpočet, který mu zaměstnavatel neuplatnil, například příspěvky na dlouhodobý investiční produkt (DIP).

Kdo přiznání podá dobrovolně, musí do něj napsat všechny zdanitelné příjmy, včetně malých dividend a úroků, které by jinak zůstaly pod limitem. Než ho podáte kvůli vratce, spočítejte si, jestli vám je nesníží.

Velké osvobozené prodeje: oznámení

Osvobozené prodeje se do přiznání nepíšou. Když ale jednotlivý osvobozený příjem přesáhne 5 milionů Kč, musíte ho finančnímu úřadu oznámit, a to do termínu pro podání přiznání. Kdo přiznání nepodává, oznamuje do 1. 4. 2027. Za neoznámení hrozí pokuta až 15 % z neoznámené částky, proto ho nepodceňujte.

Termíny a co hrozí za zpoždění

Přiznání za rok 2026 podáváte papírově do 1. 4. 2027, elektronicky do 3. 5. 2027 a s daňovým poradcem do 1. 7. 2027 (poradce přiznání podává na základě plné moci, kterou od vás potřebuje nejpozději v den podání). Do stejného dne je potřeba daň i zaplatit. Delší lhůta pro elektronické podání platí, jen když přiznání podáte až po 1. 4. 2027. Kdo ho podá dřív, i elektronicky, musí daň zaplatit do 1. 4. 2027.

  • Pozdní podání: při zpoždění do 5 pracovních dnů pokuta nevzniká. Při delším je to 0,05 % z daně za každý den po termínu, nejvýš 5 % (a nejvýš 300 000 Kč). Při podání do 30 dnů po termínu se pokuta za první takové zpoždění v roce snižuje na polovinu. Pokuta nižší než 1 000 Kč se nevyměřuje.
  • Pozdní zaplacení: od čtvrtého dne po splatnosti běží úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB plus 8 procentních bodů ročně. Úrok do 1 000 Kč se nevyměřuje.

Postup od výpisu po podané přiznání celý najdete v průvodci Daň z akcií a ETF.

Spočítejte si to z výpisu od brokera za pár vteřin

Nahrajte výpisy od brokera a kalkulačka ukáže, za kolik jste prodávali a jestli prodeje splnily hodnotový nebo časový test. Z toho poznáte, jestli se dostanete přes limit pro přiznání. Zdarma, bez registrace a výpisy neopustí váš prohlížeč.

Otevřít kalkulačku daní zdarma

V Trackly Pro z výsledku připravíte i celé přiznání jako soubor, který nahrajete do EPO. Jak to funguje

Článek popisuje stav k 23. 10. 2026. Je to orientační přehled, ne daňové poradenství: u větších částek nebo neobvyklých situací doporučujeme ověřit postup s daňovým poradcem.

Časté otázky

Kvůli nákupům ne. Daň se platí až z prodeje. Přiznání ale může vyžadovat něco jiného: dividendy nebo úroky ze zahraničí. Zaměstnanec ho podává, když jeho další příjmy za rok přesáhnou 20 000 Kč.

Může se stát, že ano. O povinnosti rozhodují příjmy, u prodejů tedy celá prodejní cena, ne zisk. Kdo prodal akcie za 150 000 Kč, které nesplnily časový test, přiznání podává, i když na nich prodělal a daň vyjde nulová.

Ne. Dividendy českých firem a úroky z českých bankovních účtů jsou zdaněné srážkou už při výplatě a do limitu se nepočítají. Počítají se dividendy a úroky ze zahraničí v hrubé výši.

Zaměstnanec, jehož další příjmy za rok nepřesáhly 20 000 Kč, přiznání podávat nemusí a dividendy pak nedaní. Když ale přiznání podává z jiného důvodu, třeba kvůli prodejům, patří do něj i tyhle dividendy.

Ne. Prodej osvobozený časovým nebo hodnotovým testem se do přiznání nepíše a povinnost přiznání podat nezakládá. Výjimkou je jednotlivý osvobozený příjem nad 5 milionů Kč, ten se finančnímu úřadu oznamuje.

Ne. Zaměstnavatel umí jen roční zúčtování, a to jen tomu, kdo nemá další příjmy nad 20 000 Kč. Kdo musí podat přiznání, podává ho sám a mzdu do něj opíše z potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele.